Jan Kopka – Extrémní biker

Baja Mexiko 3.–5. 2. 2018

Hlásíme se opět po dvou dnech. Zdržení v hraničním Tecate nakonec narostlo na 7 hodin. Vše dobít, najíst se, nabrat dost jídla a vody, vyměnit peníze a pořídit mexické telefonní karty. A to byl kámen úrazu, jen tam jsme strávili dvě hodiny. S kartou pro telefon nebyl problém, ale pro tracker už to bylo horší. Já neumím španělsky, oni neuměli anglicky a navíc hoši vypadali, že zrovna vyšli z páté třídy. A já po nich ještě ke všemu chtěl něco, čemu nerozumím ani v češtině Nakonec nám něco prodali, ale jestli trackery budou fungovat, netušíme.

Za Tecate se spouštíme hned do hlubokého skalnatého kaňonu nasvíceného večerním sluncem. Bohužel nás brzy již v 17:30 pohlcuje tma a teplota rychle padá dolů a my vnímáme jen kužele světla před sebou. Potkáváme rančera v džípu, hned nás zve na jeho farmu. Bohužel leží opačným směrem. Nakonec uleháme pod širák ve výšce asi 1000 m n. m. Všichni klepeme kosu. Vstáváme ve 4:40, teplota 0°. Zatím nám dělá problém si zvyknout na čtyřicítky přes den a tak nízké teploty v noci. Vyjíždíme za tmy navlečení ve všem, co máme s sebou. Kolem šesté nádherný východ slunce a teplota ihned letí nahoru. My jdem okamžitě do kraťasů a krátkého dresu. Celý den se pohybujeme po cestičkách v pouštích a horských prériích ve výškách mezi 1000 a 1300 m obklopeni bouldrovými kopci. Kolem poledního projíždíme pouštní vesničku Ojos Negros, dáváme Tacos a pokračujeme dál. Jsme na cestě teprve třetí den a máme ztrátu už den a půl. Krajina stále v duchu klasických filmových westernů. Nedá nám to, stále zastavujeme, fotíme a točíme. Tma nás zastihla před posledním přejezdem hřebenů a opravdu drsným strmým sjezdem po volných kamenech. Martin to odnáší bolestivým pádem přes řídítka. Projíždíme býčí ohradou a nacházíme nocleh mezi nevysokými keříky. Dnes asi 125 nádherných kilometrů outdooru. Usínáme okamžitě.

Budím se jako první po šesté po 10 hodinách opět chladného spánku. Zaspali jsme o dvě hodiny. Slunce už je na obloze. Balení a rychlý odjezd. Mně upadává nejdřív nosič, o chvíli později držák na jednu z 1,5litrových lahví. Pak jsme si užili krásný 15km sjezd outdoorovýma cestama dolů do údolí, kde se pouště a prérie mění na vinohrady mezi zaprasenýma vesničkama. V jedné z nich se zastavujeme na horkých pramenech a smýváme ze sebe 3denní prach. Nyní jsme v Santo Tomas (městečko o pár domech a jedné restauraci). Po dvou dnech opět na signálu. Posíláme zprávu, fota a doplňujeme vše, co je potřeba. Další zpráva opět po čase, až potkáme signál.

Honza, Martin, Mára