Partneři 2024

Partneři 2024

Partneři 2011

  • 21_bernard
  • 27_isoma
  • 31_duratec
  • 31_e_tilak
  • 31_sirjoseph
  • 32_garmin
  • 33_petzl
  • 34_thermarest
  • 35_Wtb
  • 40_Isaac
  • 41_Lawi

Facebook

Facebook profil

Baja Divide Mexiko 2018

Ze dna hlubokého kaňonu jsem se dostal hned druhý den až kolem poledne, když červené mazlavé bláto začalo vysychat a když mě místní přesvědčili, že i přes zle vypadající oblohu už pršet nebude. Jak to bylo strmé dolů, tak to bylo i nahoru. Ta osada dole byla nádherná. Vlastně mi bylo trochu líto, že jsem se tam zdržel nakonec jen tak krátce. Když jsem den před tím v lijáku přemýšlel, kde se schovat, nejdřív se přede mnou otevřela první průrva a já klesal prudce do kaňonu. Když jsem byl na dně, náhle se otevřela další a znovu strmá cesta někam dál hluboko dolů jakoby do pekla. Najednou se ale z jedné zatáčky naskytl pohled až na dno. A místo pekla ve chvíli, kdy jsem nutně potřeboval úkryt, se objevil ráj. Všude okolo hnědé pusté hory a kam by člověk dohlédl nikde nikdo. A najednou tady úplně na dně neskutečně hluboké rokle zeleno, palmy a hezké baráčky postavené ještě španělskými misionáři. Zeleň i to, že se tu usadili lidé, bylo díky vodě, která zůstávala na dně kaňonu.

Vyškrábat se teď druhý den nahoru stálo hodně času a sil, ale ta oblast byla kaňony protknutá a ten den jsem jich projel ještě několik, už však bez zeleně a bez lidí. Teď už jsem o 450 km dál. Nevím, co je za den, ani jak dlouho jsem na trase. Vím jen, že mě to stále baví. Každý den je úplně jiný. Scenérie se mění za každou zatáčkou, za každým pasem. Je až neuvěřitelné, co vše dokáže příroda vytvořit. Stále pouště a prérie, ale v neskutečně mnoha podobách. Občas na trase potkáte i další dobrodruhy, jako třeba 67letého Garyho, původně někde z Montany. Nyní vlastně bezdomovec. Všechno prodal a pak se toulal kolem Ameriky na lodi. Teď má kolo a jede už několik měsíců Baja Divide Trail. Bylo by fajn strávit s ním víc času. Je studnice zajímavých příběhů. Vůbec by bylo fajn strávit víc času na trase. Dvacet pět dnů se zdálo být hodně, ale je to ukrutně málo. Není šance se někde zdržet. A plno míst i lidí by si to zasloužilo. Nyní jsem zas po několika dnech bivakování v pouštích a setkáních s pravými kovboji na koních dorazil do té největší civilizace na trase, do hlavního města Jižní Baji La Paz a ubytoval se v Pensionu California, kde přespávají všichni cestovatelé a tuláci světem. Narazíte tu na lidi z celé planety. Už jen tady by člověk rád zůstal déle a vyslechl si při společném pivu mnoho zajímavých životních příběhů.

Jsem nyní na 2 282. km a mám najeto pár kiláků k dobru a to i díky tomu, že mi odešla zrcadlovka i kamera GoPro a focení a točení mě už tedy tolik nezdržuje. Jedna kamerka ale naštěstí stále běží. Co se týče kola, už z něj dávno upadaly skoro všechny přídavné košíky na lahve a brašny drží pohromadě jen silou vůle. Jinak je vše v pohodě. Přehazovačka si už snad dala říct a samotné kolo, ač po celou dobu bez servisu, statečně snáší každodenní porce kilometrů a hlavně gumy stále 100% odolávají všem nástrahám trasy bez jediného defektu. Ani tretry a další oblečení i vybavení včetně spacáku nezůstávají pozadu. Jen já se nějak nemůžu dojíst a stále pociťuji hlad, i když mám třeba břicho nacpaný k prasknutí.

Jsem zvědavý, co přinese poslední necelá pětistovka trasy.

Z La Paz Honza Kopka

Poloha Jana Kopky na trase 22. 2. 2018

JK_22.2
Zdroj podkladu: mapy.cz


Zdroj fotek: bajadivide.com

Comments are closed.